Blog CEWE
CEWE Photo Award - Česká republika

CEWE Photo Award 2021 – rozhovor s měsíčním výhercem Zdeňkem Vošickým

Největší fotografická soutěž na světě CEWE Photo Award odstartovala teprve nedávno, ale už teď známe první měsíční výherce. Ze tří výherců za měsíc květen byli z České republiky dokonce dva! Blahopřejeme!

Hned první měsíc byl pro Českou republiku velmi úspěšný a my jen doufáme ve stejný průběh i nadále, abychom vám mohli přinášet rozhovory s vítězi co možná nejčastěji. Porota, která soutěžní fotografie každý měsíc vybírá a hodnotí, dbá především na kvalitu záběru, na expozici, kompozici až po celkový dojem.

Je focení váš koníček, který vás baví? Fotíte jen momentky nebo rodinné snímky z dovolené? Nebo se focením živíte a jste profesionální fotograf? Přihlásit své snímky mohou všichni! Takže pokud máte nějaký skvělý záběr, o kterém si myslíte, že vše splňuje, zkuste se přihlásit a třeba zrovna s vámi budeme dělat rozhovor o tom, jak jste vítěznou fotku vyfotili.

CEWE Photo Award – registrujte své fotografie. Fotosoutěž probíhá od 18. 5. 2020 do 31.5. 2021. Ve hře jsou ceny v hodnotě 250 000 euro.

Zdeněk Vošický při rozhovoru.

Zdeňku, jak vznikla vaše vítězná fotografie?
Fotografie vznikla úplnou náhodou, protože tomuto fotografickému oboru se nevěnuji, ale naštěstí nosím foťák většinou u sebe a při jedné procházce s rodinou mě zaujala plechová hala. Všiml jsem si zajímavých stínů, které dopadají na halu z vedlejšího hřiště. Ten hromosvod mi připomínal koš, proto jsem tam chvíli čekal na správný moment. Ten nápad na fotku se zrodil okamžitě v hlavě, i přesto je ale fotografie ještě upravená v programu, musel jsem například odretušovat svůj stín a poměrně dost práce mi pak dal právě ten stín hráče.

Jak se vlastně fotografie jmenuje?
Fotografie se jmenuje „Stín sportovce“.

CEWE Photo Award – přihlaste se. Fotosoutěž probíhá od 18. 5. 2020 do 31.5. 2021. Ve hře jsou ceny v hodnotě 250 000 euro.

Víme o vás, že sportovní fotografie není váš „obor“, jakému fotografickému žánru se tedy věnujete?
Fotografuji především památky, což je architektura, především ta historická a ještě mám rád fotografování přírody.

Co by měli čtenáři udělat, aby se jim podařilo vyfotit takovou, řekněme víteznou fotku?
Důležité je si všímat a mít otevřené oči. Navíc by měli být trpěliví a vyčkat si na správný okamžik.

Jak dlouho vlastně trvalo, než jste vyfotil tuto později vítěznou fotku?
Minimálně hodinu a půl jsem tam strávil. A samozřejmě postprodukce mi zabrala nějaký čas. A jak už jsem zmiňoval, byl jsem na procházce s rodinou a ta byla samozřejmě nervózní, protože museli čekat. U fotografů je to známý fakt, že prostě dokud nevyfotíme to, co chceme, tak z místa neodejdeme.

Jedna ze tří vítězných fotografií v CEWE Photo Award za měsíc květen. Autor: Zdeněk Vošický

Hlavní motiv, což je „hráč basketbalu“, skutečně hraje basket nebo dělá něco jiného?
Opravdu si hrál s míčem. Ač to tak nevypadá, jednalo se o dítě, které si hrálo.

Jakou fototechniku jste se sebou měl? Měl jste svoji foto výbavu, kterou nosíte běžně? Chodíte všude a vždy připraven?
Ano, měl jsem výbavu, se kterou fotím. Mám Nikon D5500 a starší fullframe Nikon D800 a oba dva foťáky jsem měl zrovna u sebe. Tento záběr byl vyfocen na D5500 a foťák jsem měl v tu chvíli nastavený na prioritu času, kvůli rychlosti.

Kdy jste vlastně začal s fotografováním? Kdy jste držel poprvé foťák v ruce?
Fotil jsem v podstatě už jako dítě na kinofilm. Ale takovým tím klasickým, běžným způsobem, když jsme jeli s rodiči na dovolenou, tak jsem si fotoaparát vypůjčil. K fotografování jsem se vlastně dostal složitější cestou, protože úplně ze začátku jsem se věnoval filmařině. Ale už v té filmařině se dostavily první úspěchy, například jsem byl se svým filmem 2x na Mezinárodním horolezeckém festivalu, nebo jsem získal cenu Barrandov Studia a postupně jsem se dostal právě k té fotografii. Začal jsem dokumentovat Vysočinu – města, obce a přírodu. Vyšly dokonce čtyři knihy s mými fotkami z Vysočiny.

Kniha s fotografiemi Zdeňka Vošického.

Je fotografování váš koníček nebo je to práce, která vás živí?
Práce i koníček, i když se musím přiznat, že je to v současné době náročnější. Fotím převážně pro města a obce. Nafotím a zpracuji sérii fotografií daného města nebo obce a ty jsou pak vydány knižně. Knihy si pak může kdokoliv koupit v knihkupectvích v České republice, z kterých mám samozřejmě také nějaký zisk. Poslední kniha Jižní Morava je už pátou knihou v pořadí a kniha Vysočina shůry dokonce získala titul Nejkrásnější naučná kniha na 21. podzimní knižním veletrhu, z čehož mám velikou radost.

Pro jaké regiony nebo města jste už fotil?
Hlavně Vysočinu a Jižní Moravu. A zrovna v tuto chvíli pracuji pro Vyškov, což mě dost těší, protože mě oslovili sami na základě výsledků mé práce. To je pro fotografa ideální stav, když jej osloví zákazník právě na základě výsledků jeho odvedené práce.

V podstatě máte práci snů, protože můžete cestovat a u toho fotografovat. Děláte to, co vás baví, co máte rád a zároveň vás to živí, to je ideální.
Ano, z tohoto pohledu je to opravdu ideální. Zajímavé je, že mám Českou republiku projetou po zemi, ale i prolítanou kompletně ve vzduchu.

Vaším oborem je tedy i letecká fotografie, je to tak?
Ano. Dříve jsem se z devadesáti procent věnoval právě letecké fotografii. V tuto chvíli jsem toho už ale celkem přesycený. Následující kniha bude už kombinace leteckých fotek shůry i klasicky ze země.

Rozhovor proběhl na centrále CEWE v Praze.

Jak dlouho už se fotografováním živíte? Jsou vůbec ještě místa, která jste v České republice nefotil?
Focením se živím skoro 20 let a ano, samozřejmě je jich spousta. Detailně mám nafocenou jen Vysočinu a Jižní Moravu. To je kolem 700 měst a obcí a to zabere dost času, než to zdokumentujete.

A v nejbližší době máte v plánu fotit jakou lokalitu v ČR? Máte nějakou vysněnou, kde jste ještě nebyl, ale rád byste ho vyfotil?
Fotografie míst, které fotím pro knihy musí být samozřejmě  známé. Ale jinak se snažím fotit spíš lokality, které nejsou tolik proslulé. Vyhýbám se vyhlášeným, notoricky známým místům. Zrovna na Moravě je nejvyhlášenější Moravské Toskánsko, byl jsem tam jednou a bylo tam tolik fotografů, že se tam pomalu nedala vybrat ani žádná pozice k focení. Navíc těch fotek z toho místa jsou tisíce. Mám výhodu, že si tam mohu počkat na to správné světlo, ale nebaví mě to, rád hledám nová místa. Konkrétní vysněné místo úplně nemám, ale zastávám názor, že při troše trpělivosti se dá všude najít krásné místo k focení, Česká republika je prostě krásná.

Věnoval jste se někdy svatební fotografii?
Svatební fotografii jsem se nikdy nevěnoval. Je to podle mě stres a ten já nemám rád. Obdivuju svatební fotografy, protože je to ohromná zodpovědnost. Mám rád klid, kdy si na to správné světlo a zajímavý moment počkám, což u svatební fotografie nejde.

Fotografů je v současné době opravdu hodně a dostat se do povědomí v tak nabitém, konkurenčním oboru je složité. Jak vlastně propagujete svou práci?
Mám své webové stránky a pomalu začínám i s Instagramem a Facebookem, ale není to pro mě úplně priorita. Poptávky na focení se ke mně dostanou většinou na základě referencí.

Měsíční vítěz Zdeněk Vošický a za ním jeho výherní fotografie.

V naší soutěži CEWE Photo Award jste uspěl s fotografií v kategorii Sport, nepocítil jste kvůli tomu touhu věnovat se i sportovní fotografii?
Touhu fotit sport to u mě nevyvolalo. Fotka vznikla náhodou a na základě toho, že mám rád minimalismus. Těch fotek mám víc, ale tahle byla nejlepší a vlastně jsem nevěděl, do jaké jiné kategorie bych ji přihlásil. Je vlastně jedno, jaký žánr fotky vyfotíte, důležité je mít oči otevřené. Nefotit fotku pro soutěž, pořád fotit a snažit se. Je fakt, že fotograf je rád, když udělá dva, tři opravdu pěkné snímky za rok.

Jaký máte vztah k fotosoutěžím obecně? Zúčastňujete se často?
Soutěže jsou dobré, protože vás posouvají dopředu. Můžete vidět práce ostatních, a pokud je člověk sebekritický, tak si mnohdy uvědomí, proč zvítězila právě ta vítězná fotka a ne jeho. Zrovna nedávno jsem o soutěžích přemýšlel a napadlo mě, že se nedělá fotka pro soutěže, ale soutěže pro fotku. Myslím, že je důležité a přínosné se vítěznými snímky inspirovat, ale určitě není dobré kopírovat. Podle mě je důležité být sám sebou, nefotit  pro soutěže, ale najít si svou vlastní cestu, svůj styl. A až když jsem s fotkou spokojen, teprve pak ji přihlásit do soutěže.

Děkujeme za rozhovor a přejeme hodně úspěchů v další vaší práci.

CEWE Photo Award – přihlaste se. Fotosoutěž probíhá od 18. 5. 2020 do 31.5. 2021. Ve hře jsou ceny v hodnotě 250 000 euro.

Přidat komentář